Možná jste to sousloví již někdy, někde zahlédli – Pozitivní inteligence. Možná jste si řekli, že to je jen další teoretický koncept. Možná je to něco, jako emoční inteligence a možná je to jen další měření inteligence. Proč by to, koho mělo zajímat? Sabotéři? Jo těch mám kolem sebe hodně, to mi nemusí nikdo vysvětlovat.

Možná mi dáte za pravdu, možná ne, ale zdá se mi, že lidí, kteří jsou opravdu „v pohodě“ je v našem okolí méně než těch, kteří jsou pod vlivem stresu, frustrace, zklamání, pocitu nedocenění, hanby, nebo jsou prostě smutní. Obecně se dá říct, že podíl negativních emocí je u těchto lidí vyšší než těch, které by se daly označit za pozitivní. Možná to dokládá i fakt, že ambulance psychiatrů, psychologů i psychoterapeutů jsou zavaleny a na pomoc se čeká ¹. S depresí či úzkostí se podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven léčí v Česku téměř 700 tisíc lidí. Spotřeba léků rostla dvakrát po sobě meziročně o sedm procent, rychleji než v předchozích letech. Za posledních 20 let se spotřeba antidepresiv a anxiolytik zvýšila šestinásobně^2.

Nechci zde rozebírat příčiny, to přenechám povolanějším. Rád bych se však vrátil k Pozitivní inteligenci. Vnímám ji jako možnou prevenci před stavy, které nám i našemu okolí nejsou příjemné. Je to jako prevence v oblasti rizikových faktorů u závažných zdravotních onemocnění. Jako když léčíme hypertenzi a vysoké hladiny cholesterolu, abychom nedostali infarkt, nebo mozkovou příhodu. Říká se, že jen my sami můžeme rozhodnout o tom, jestli se cítíme v klidu, v pohodě, nebo dokonce šťastně, a to vnějším okolnostem navzdory. To však alespoň částečně odporuje naší dennodenní zkušenosti. Vstanete pozdě, protože nezazvonil budík, z domu vyjdete pozdě, protože se děti loudali a do práce meškáte kvůli koloně, co se vytvořila kvůli nějaké rekonstrukci. Měli jste už mít hotovou práci pro šéfa, a přitom vás zavalila hromada mailů a dalších věcí k vyřízení. Jasně, že byste byli klidnější, jen kdyby tohle všechno nebylo. Jenže ono to je, a co hůř je toho víc a víc. Možná Vám někdo poradí, že byste měli cvičit jógu a meditovat (nic proti, je to super), ale to byste na to museli mít nejdřív čas, že?! Mimo jiné, nikdo jiný, než vy sami vám ten čas nenajde.

Co když ale existuje něco, co se dá používat velmi prakticky během dne? Jde o změnu myšlení, které se dá naučit. Jde o upozadění negativních myšlenek na úkor těch pozitivních. Jedním z těchto postupů je technika 3 darů³. Jde o to, vymyslet alespoň tři způsoby, jak se váš problém může v nějakou chvíli v budoucnosti proměnit v dar či příležitost. Vyberte si jednu věc v životě, ať už v pracovním nebo osobním, která vám způsobuje značné obtíže a vyzkoušejte na ní techniku 3 darů. Uvidíte, že to funguje. Mohu slíbit, že se hned budete cítit o něco lépe. Tak například – děti Vás ráno zdržely ale díky tomu jste si s nimi mohli o něco déle vykládat, a tak jste zjistili důležitou informaci o chystaném třídním výletu, na který jste dávno zapomněli, tím jste si ušetřili spoustu problémů. Díky prodlení u dětí vám zbylo o něco víc času na sebe a vy jste se tak lépe najedli a budete mít víc energie na zvládání dne a konečně, je to perfektní příležitost vést děti k dodržování časového harmonogramu, což v budoucnu ušetří spoustu času vám a hodně problému jim… Vtip je v tom, že si tyto pozitiva musíte vytvořit sami, sami intenzivně myslet na to, co je na dané situaci fajn. Když se totiž vaše myšlenky rozeběhnou tímto směrem, nemají tolik prostoru pro negaci. Cizí pozitiva ani rady nebudou fungovat – vaše kritická mysl je rozcupuje na padrť, což nejspíš udělala i s předchozími nápady. Jde o to hledat pozitiva, aniž bychom je hned soudili, vyhodnocovali a podrobovali zdrcující kritice, ale to už jsme u další techniky ????.

Všichni máme od dětství v hlavě řadu ustálených myšlenkových vzorců, které nás měli chránit, popohánět k vyšším výkonům a vyhýbat se situacím, které pro nás nejsou příjemné. Často si jejich působení vůbec neuvědomujeme. Tyto podvědomé myšlenky by často mohli začínat asi takto: „Není pro mě bezpečné, abych…“. „Není pro mě bezpečné, abych nedodržoval řád, abych vyjadřoval své názory nahlas, abych něco tvořil, abych měl velké plány, abych o něco požádal, abych něco nezkontroloval, abych se přestal šíleně snažit…“  Jsem si jist, že takových „abych“ bychom nakonec našli spousty. Jen bychom se museli na tyto hlasy v naší hlavě zaměřit. Často si je neuvědomujeme. Chamine Shirzard tyto myšlenky studoval a kategorizoval a vytvořil koncept tzv. sabotérů, hlasů, které nám našeptávají, co dělat máme a co naopak dělat nemáme, případně jak se máme cítit. Celkem popsal 10 typů sabotérů, které má v sobě každý z nás. Máme různé zastoupení jednotlivých typů a také různou intenzitu, se kterou k nám promlouvají, ale máme je všichni. Nezlobme se na ně, vždyť nás měli za úkol chránit! Jde to ale i bez nich a jde to líp! Jak takového sabotéra poznáme? Tím, že u dané myšlenky, u daného hlasu, který k nám „promlouvá“ cítíme nějaký druh negativní energie, negativního pocitu. Cítíme se hloupí, málo výkonní, nesoustředění, cítíme hanbu, stud, nebo naopak zlobu na někoho? Pak je to nejspíš hlas sabotéra.

Co získáme, když budeme pozitivnější? Kromě samotného pozitivního naladění i některé další benefity. Řekněme, že míru pozitivity budeme měřit a nazveme ji PQ – kvocient pozitivní inteligence. Pro PQ pak platí:

• Analýza více než dvou set různých vědeckých studií, které dohromady testovali přes 275 tisíc lidí, ukazuje, že vyšší hodnota pozitivity (PQ) vede k vyššímu platu a větším úspěchům na poli práce, manželství, zdravotního stavu, sociálních vztahů, přátelství i kreativity. ⁴  
• Obchodníci s vyšším PQ prodají o 37 % více než jejich kolegové s nižším PQ. ⁵
• Pracovníci s vyšším PQ si vybírají méně nemocenské, s menší pravděpodobností je postihuje syndrom vyhoření a podávají výpověď. ⁶
• Generální ředitelé s vyšším PQ pravděpodobněji vedou šťastné týmy, které se cítí být atmosférou v práci podporovány k vyšším výkonům. ⁷
• Projektové týmy s manažery s vyšším PQ pracují v průměru o 31 % lépe (jsou-li ostatní podmínky stejné). ⁸
• Manažeři s vyšším PQ jsou ve svém rozhodování přesnější a obezřetnější a dokáží minimalizovat námahu potřebnou k dosažení svých cílů. ⁹

Kromě toho, že PQ ovlivňuje výkonost a úspěšnost jedince, má zásadní dopady i na zdraví a dlouhověkost. Vyšší PQ (tedy méně stresu) pomáhá posílit funkci imunitního systému, snížit krevní tlak, snížit hladinu cukru a cholesterolu v krvi, zmírnit bolest a zlepšit kvalitu spánku. Dopadů na zdraví a fyzickou kondici je mnohem víc. Pozitivně naladěný člověk také žije déle.

Snad jsem vás trochu přesvědčil o tom, že se konceptu Pozitivní inteligence vyplatí věnovat pozornost a že i Vám může přinést do života mnoho pozitivního.

Pokud se chcete dozvědět více, neváhejte a napište mi zprávu na david.vala@ment-help.cz

Mgr.David Vala, MBA

Reference:

¹ https://www.tribune.cz/zdravotnictvi/forum-jak-pomoci-pretizenym-psychiatrickym-ambulancim/

² https://zpravy.aktualne.cz/domaci/v-cesku-se-s-depresemi-nebo-uzkostmi-leci-pres-700-tisic-lid/r~08b99d82b13211edbc030cc47ab5f122/

³ Shirzard Chamine, Pozitivní inteligence, Práh 2013

⁴ Sonya Lyubomirsky, Laura King a Ed Diener, „The Benefits of Frequent Positive Affect: Does Happiness Lead to Success?“ Psychological Bulletin 131 č6 (2005): 803-55

⁵ Martin Seligman, Learned Opimism: How to Change Your Mind and Your life (New York: Vintage, 2006)

⁶ Gallup-Healthways Well-Being Index (2008).

⁷ Shawn Achor, The Happiness Advantage: The seven principles of Positive Psychology That Fuel Success and Performance at Work (New York: Crown Business,2010)

⁸ Achor, Happiness Advantage, 58

⁹ Barry M.Staw a Sigal G.Barsade, „Affect and Managerial Performance: A Test of Sadder-but-Wiser vs Happier-and-Smarter Hypotheses,“ Administrative Science Quarterly 38, č.2 (1993): 304-31.